Švýcarsko je rájem všech milovníků odvážných horských silnic, které mnohdy překonávají vysokohorské průsmyky. V centrálním Švýcarsku je těchto silnic hned několik. Jednou z nich je cesta přes průsmyk svatého Gottharda. Pokud spěcháme, využijeme samozřejmě 16,4 km dlouhý silniční tunel, který spojuje Göschenen s Airolem od roku 1980. Připravíme se ale o zážitek z jízdy vysokohorským prostředím.

Tunelem dnes nepojedeme. Cesta začíná na návsi obce Wassen. Sem se dostaneme buď od Lucernu nebo přes hory z Interlakenu. Hned v obci si musíme dát pozor, abychom nevjeli na dálnici A2, ale použili silnici č. 2 – Gotthardstrasse.

Ta nás dovede do Göschenenu, kde se zastavíme na nádraží. Na jižní straně naši pozornost upoutají dva portály 15 km dlouhého železničního tunelu, který je v provozu od 1882. Od otevření úpatního 57 km dlouhého tunelu v roce 2016 však jeho význam poklesl.

Naše silnice se klikatí v řadě galerií a prudce stoupá až do soutěsky Schöllenenschucht. Průvodce nám dělá ozubnicová železnice. Po projetí tunelu přejíždíme Teufelsbrücke (Čertův most). Zde určitě stojí za to udělat si zastávku. Místo, na kterém se nacházíme, mělo vždy strategický význam při přechodu této části Alp. Nad divokými peřejemi řeky Reuss zde postavili nejprve dřevěnou lávku. V roce 1595 ji nahradil kamenný most. Ten sloužil soumarům až do roku 1830, kdy byl vybudován novější most. Po starém mostu najdeme jen zbytky opěr – nepřežil bouřku v roce 1888 a zřítil se do soutěsky. Dnes vede silnice po mostě z roku 1956.

Pokračujeme v cestě. Vítá nás Andermatt. Z tohoto lyžařského centra můžeme jet přes průsmyk Oberalp do kantonu Graubünden – my však pokračujeme na jih. K silnici se stále přimyká železnice. Na tomto úseku můžeme potkat i legendární Glacier Express. Další místní zajímavostí je letní provoz poštovních dostavníků v úseku Andermatt – Airolo.

V osadě Hospental odbočujeme směrem na Airolo. Druhý možný směr by nás dovedl do průsmyku Furka. Po chvíli jízdy nezapomeňte odbočit vpravo na silnici 561. Asfaltový povrch se mění na kostky. Nemusíte se ale bát – silnice je v perfektním stavu. Jedeme po staré cestě na průsmyk.

Jsme v nadmořské výšce 2091 m. I uprostřed léta zde vane svěží horský vzduch. Po povinné zastávce pokračujeme v cestě na jih. Nenechte se zlákat novou silnicí č. 2 a pokračujte po kostkách po cestě 561. Provoz je tu o poznání slabší. Silnice údolím Tremola patří ke klenotům silničního stavitelství. Cestou můžete potkat řadu veteránů a třeba také výše zmíněný poštovní dostavník.

Svoji cestu končíme v Airolu. Je zde znatelně tepleji než na průsmyku – jsme o 950 m níže. Také se změnila architektura i jazyk. Kanton Ticino nezapře svůj italský původ.