Titul foto Titul foto
Kontakt na vydavatele:    E-mail: ludek.cada@tiscali.cz    tel.: +420 728 567 329
MENU ☰
MAGAZÍN
< ZPĚT NA PŘEHLED ČLÁNKŮ
Z pravěku lanovek - výtah na Wetterhorn Luděk Čada - 4.6.2018

Horská obec Grindelwald ve švýcarském kantonu Bern je známým východiskem k velehorské trojici Eiger, Münch a Jungfrau. Přístup do hor usnadňuje soustava ozubnicových železnic. Tak trochu stranou se nad touto obcí vypíná rozeklaný štít Wetterhornu. Také ten se stal na začátku 20. století výzvou pro stavitele horských drah.

První plány na výstavbu visuté lanové dráhy, nebo jak se tehdy říkalo horského výtahu (Bergaufzug), pocházejí již z roku 1903. V té době však ještě na světě žádná taková lanovka neexistovala. Plán to byl příliš smělý i pro pokrokově smýšlející Švýcary, proto se musel nechat chvíli uležet. Projekt ale nezapadl, a tak 27. července 1908 zahájili provoz prvního úseku (ze čtyř plánovaných) „výtahu“ na Wetterhorn. Výškový rozdíl 420 m kabina pro 16 pasažérů zdolala za 8,5 minuty. Výletníci se vznášeli nad roklí a z ptačí perspektivy sledovali Grindenwaldský ledovec až je lanovka vyvezla do nadmořské výšky 1677 m, kde byla postavena stanice Enge. Provoz byl udržován v letních měsících. Nedaleko horní stanice byl zřízen malý bufet a vyhlídka na ledovec. Lanovce však nebyl dán do vínku dlouhý život. Přišla první světová válka a v září 1914 jela naposled.

Byla první visutou lanovkou ve Švýcarsku. Ke světovému prvenství ji chyběl jen necelý měsíc. První horskou visutou lanovku jsme zprovoznili u nás ve „zkostnatělém a zpátečnickém“ Rakousku. Bylo to v jihotyrolském Bolzanu – lanovka vedla na Kohlern a první cestující dopravila již 29. června 1908.

Žádná z kabin lanovky na Wetterhorn se nezachovala. Zůstal jen původní běhoun, ke kterému byla postavena replika kabiny. Spolu s modelem horní stanice Enge je umístěna v Dopravním muzeu v Lucernu. Další replika kabiny připomíná lanovku na parkovišti u grindelwaldského hotelu Wetterhorn. Při pozorném pohledu na masiv Weterhornu však spatříte také dosud stojící horní stanici Enge, ve které se zachovala podstatná část technologie. Až se tedy budete toulat touto částí bernských alp, zvedněte pohled k Wetterhornu. Třeba na jeho úbočí uvidíte drobnou tečku stanice Enge.

Doporučená literatura: Neuhaus W. - Wetterhornaufzug, Prellbock Druck-Verlag Krattigen, 2014

Nejstarší visutou lanovou dráhu světa otevřeli v jihotyrolském Bolzanu (sbírka: autor)
Lanovka na Wetterhorn s Grindenwaldským ledovcem (sbírka: autor)
U vrcholové stanice Enge byl zřízen malý bufet a vyhlídka na ledovec (sbírka: autor)
Replika kabiny lanovky u hotelu Wetterhorn (foto: autor)
Majestátný Wetterhorn (foto: autor)
Stanice Enge ve svahu Wetterhornu přežila do dnešních dnů (foto: autor)
Představu, kam lanovka vedla, dává tento snímek Wetterhornu, horní stanice Enge je označena kroužkem (foto: autor)
Replika kabiny s originálním běhounem v muzeu Verkehrshaus der Schweiz v Lucernu (foto: autor)
Vydavatelství dopravní literatury Litoměřice Ing. Luděk Čada, 1999 - , webdesign © Jan Čada