V roce 1828 začal provoz na koněspřežné dráze z Lince do Českých Budějovic, první veřejné železnici nejen na českém území, ale i na evropském kontinentě. Zájezdní hostinec v Holkově, upravený dráhou na staniční budovu, se stal prvním nádražím na území dnešní České republiky. V průběhu dalšího více než půldruhého století následovaly stovky dalších nádražních budov. Na historických i současných fotografiích a archivních plánech, doplněných faktografickými údaji, představuje autor, stavební inženýr a železniční historik, dílo několika generací železničních architektů na území Čech, Moravy a Slezska, a nepřímo i v celé rakouské (od roku 1867 rakousko-uherské) monarchii, k níž tyto země do roku 1918 - tedy v období, kdy bylo postaveno nejvíce výpravních budov - náležely. Stejné nebo podobné typy výpravních budov jako v Českých zemích můžeme proto dodnes najít i v ostatních částech bývalého Rakouska-Uherska - dnešním Rakousku, Maďarsku, Polsku, Slovensku, Rumunsku, Slovinsku, Itálii a Ukrajině. Obsah knihy jsme z důvodů bohatství materiálu rozdělili do šesti dílů, v nichž autor postupně dokumentuje stavební historii výpravních budov jednotlivých železničních společností v pořadí, v němž uváděly do provozu své tratě na území dnešní České republiky. První díl navíc obsahuje také stavebnětechnický a architektonický vývoj výpravních budov obecně. Výpravní budovy, jejich sloh, stavebnětechnické řešení a vybavení reprezentují vzájemný poměr mezi železnicí a společností, jejich stav a způsob využití odrážejí význam a postavení železniční dopravy a vztah společnosti k ní v dané době. Studium stavebnětechnického a architektonického vývoje může přispět k lepšímu porozumění současného stavu výpravních budov a ovlivnit i jejich další osudy. To je také hlavním cílem této publikace, určené nejen železničním fandům a zájemcům o historii železnice i architektury, ale také všem, kteří mohou z titulu svých funkcí ovlivňovat stav, vzhled a tvářnost našich nádraží, tedy projektantům, investorům, stavbařům, památkářům a představitelům státní správy a územních i obecních samospráv. Z obsahu jednotlivých dílů:

I. díl:
O nádražích, stanicích a výpravních budovách
První železniční společnost
Pražská železniční společnost
Severní dráha císaře Ferdinanda
II. díl:
Severní státní dráha
Brněnsko-rosická dráha
Buštěhradská dráha
III. díl:
Ústecko-teplická dráha
Jihoseveroněmecká spojovací dráha
Žitavsko-liberecká dráha
Česká západní dráha
Turnovsko-kralupsko-pražská dráha
Bavorské východní dráhy
Saské státní dráhy
Česká severní dráha
IV. díl:
Dráha císaře Františka Josefa
Košicko-bohumínská dráha
Rakouská severozápadní dráha
Ostravsko-frýdlantská dráha
V. díl:
Rakousko-uherská společnost státní dráhy
Dráha císařovny Alžběty
Zábřežsko-sobotínská dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Železnice Plzeň - Březno u Chomutova
Moravskoslezská ústřední dráha
Břeclavsko-mikulovsko-hrušovanská dráha
Pražsko-duchcovská dráha
Moravská pohraniční dráha
Rakouské státní dráhy
VI. díl:
Rakouská společnost místních drah
České obchodní dráhy
Místní dráhy I
Místní dráhy II
Pruské státní dráhy
Československé státní dráhy