Kontakt na vydavatele: E-mail: ludek.cada@tiscali.cz tel.: +420 728 567 329
MENU ☰
VYŠLO
Mojmír Krejčiřík
Česká nádraží - V. díl druhá část
1. vydání, ISBN 978-80-86765-31-0 Druhá kniha V. dílu o českých nádražích formátu 230 x 297 mm zahrnuje popis architektury a stavebního vývoje výpravních budov dalších železničních společností, které budovaly své tratě na území dnešní České republiky. Text je doplněn řadou historických i současných fotografií a unikátní výkresovou dokumentací.
Z obsahu:
Druhá část V. dílu Českých nádraží je věnována výpravním budovám na železničních tratích vybudovaných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku během 70. a 80. let 19. století. V doznívajícím období železničního boomu se na dobudování sítě hlavních tratí podílely dráhy Moravsko-slezská ústřední, Břeclavsko-mikulovsko-hrušovanská, Pražsko-duchcovská a Moravská pohraniční. Po roce 1875 převzal na krátký čas další iniciativu ve výstavbě železničních tratí stát, který na našem území postavil Rakovnicko-protivínskou dráhu a dvě krátké dráhy Valšov – Rýmařov a Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, v průběhu osmdesátých let pak Českomoravskou transverzální dráhu mezi Domažlicemi a Jihlavou. V roce 1880 bylo v českých zemích 4 972 kilometrů železnic, vybudovaných převážně jako hlavní tratě. Výstavba základní železniční sítě tak byla v podstatě dokončena. Existovala však četná města i celé oblasti bez železničního spojení. Začalo se proto uvažovat o výstavbě sice méně výkonných, ale podstatně levnějších drah, které by uspokojily dopravní potřeby těchto měst či oblastí. Řešením byly místní dráhy, jejichž vznik umožnil zákon č. 56 ř. z. z 26. 5. 1880. Do jejich výstavby se v 80. letech 19. století pustily některé velké železniční společnosti; tyto místní dráhy jsou uvedeny v kapitolách věnovaným těmto společnostem. Vznikly však také soukromé společnosti, zaměřené výhradně na stavbu místních drah, z nichž největší a nejúspěšnější byla Rakouská společnost místních drah, méně významnou pak společnost Českých obchodních drah. Tratě posledních dvou společnost jsme původně plánovali zařadit do VI. dílu Českých nádraží, věnovanému z velké části právě místním drahám. Z důvodu vyváženosti rozsahu V. a VI. dílu jsme je zařadili do této druhé části V. dílu.
Více o edici zde
1 890 Kč
Vázaná kniha, laminovaná obálka, formát: 230 x 297 mm, stran 308, fotografií 426, výkresy budov, mapy a ilustrace 2081. vydání, ISBN 978-80-86765-31-0 Druhá kniha V. dílu o českých nádražích formátu 230 x 297 mm zahrnuje popis architektury a stavebního vývoje výpravních budov dalších železničních společností, které budovaly své tratě na území dnešní České republiky. Text je doplněn řadou historických i současných fotografií a unikátní výkresovou dokumentací.
Z obsahu:
Druhá část V. dílu Českých nádraží je věnována výpravním budovám na železničních tratích vybudovaných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku během 70. a 80. let 19. století. V doznívajícím období železničního boomu se na dobudování sítě hlavních tratí podílely dráhy Moravsko-slezská ústřední, Břeclavsko-mikulovsko-hrušovanská, Pražsko-duchcovská a Moravská pohraniční. Po roce 1875 převzal na krátký čas další iniciativu ve výstavbě železničních tratí stát, který na našem území postavil Rakovnicko-protivínskou dráhu a dvě krátké dráhy Valšov – Rýmařov a Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, v průběhu osmdesátých let pak Českomoravskou transverzální dráhu mezi Domažlicemi a Jihlavou. V roce 1880 bylo v českých zemích 4 972 kilometrů železnic, vybudovaných převážně jako hlavní tratě. Výstavba základní železniční sítě tak byla v podstatě dokončena. Existovala však četná města i celé oblasti bez železničního spojení. Začalo se proto uvažovat o výstavbě sice méně výkonných, ale podstatně levnějších drah, které by uspokojily dopravní potřeby těchto měst či oblastí. Řešením byly místní dráhy, jejichž vznik umožnil zákon č. 56 ř. z. z 26. 5. 1880. Do jejich výstavby se v 80. letech 19. století pustily některé velké železniční společnosti; tyto místní dráhy jsou uvedeny v kapitolách věnovaným těmto společnostem. Vznikly však také soukromé společnosti, zaměřené výhradně na stavbu místních drah, z nichž největší a nejúspěšnější byla Rakouská společnost místních drah, méně významnou pak společnost Českých obchodních drah. Tratě posledních dvou společnost jsme původně plánovali zařadit do VI. dílu Českých nádraží, věnovanému z velké části právě místním drahám. Z důvodu vyváženosti rozsahu V. a VI. dílu jsme je zařadili do této druhé části V. dílu.
Více o edici zde
Vydavatelství dopravní literatury Litoměřice Ing. Luděk Čada,
1999 - , webdesign © Jan Čada